Doc. RNDr. Elena Ferencová

Doc. RNDr. Elena Ferencová je tajemnicí ústavu na Univerzitě Komenského v Bratislavě na Lekářské fakultě. Přednáší také na Vysoké škole Ústavu lekářské fyziky, biofyziky, informatiky a telemedicíny.

Selhání obranných sil organizmu

Živé organizmy, včetně člověka, se na přírodní magnetické pole natolik adaptovali, že geomagnetické pozadí nezbytně potřebují pro svůj život a velmi negativně mohou pociťovat jeho změny. U zvířat magnetické pole Země slouží jako elektrický ukazovatel směru a navigační mechanizmus – 60 druhů zvířat má tuto schopnost – orientaci podle siločár magnetického pole Země, kde dochází k interakci magnetického pole se živými organizmy.

Zeslabení přírodního magnetického pole Země - obytné domy, budovy a komplexy, které jsou sestaveny z panelů, kovového nebo ocelového skeletu, betónové stavby – snižují indukci magnetického pole Země více než 100-násobně. Snížení geomagnetického pozadí negativně působí na organizmus, důsledkem může být selhání obranných sil organizmu.

Magnetoterapie se využívá v ortopedii, chirurgii...

Zvláštní citlivost na změny magnetického pole vykazuje centrální nervová soustava, přesněji hypotalamus a mozková kůra. Z uvedeného důvodu je důležité použít umělé magnety, které je možné vyrobit s požadovanými vlastnostmi, dle účelů pro které mají sloužit. Využívání magnetického pole pro léčebné účely má dlouhou historii. V současnosti se magnetoterapie využívá ve fyziatrii, rehabilitaci, balneologii, chirurgii, ortopedii, neurologii a v interní medicíně.

Možnosti využití magnetického pole v medicíně:

• V DIAGNOSTICE – nukleární magnetická rezonance

• V TERAPII – heterogenní magnetické pole nebo pulzní magnetické pole

Léčebné účinky magnetického pole

Působením magnetického pole – tvrdých feritů – upevněním na léčený orgán – se získá účinné pole uvnitř orgánu. Magnetoterapie využívá léčebné účinky magnetického pole na biologické tkáně. Účinek magnetického pole se lokalizuje na rozhraní buněk v tkáních a je založen na změně elektrických potenciálů na povrchu buněk, z čehož vyplývají jeho účinky:

• antirevmatické   
• protizánětové
• regenerační
• analgetické
• protiotokové
• vazodilatační
• myorelaxační
• zvýšení přívodu kyslíku
• stabilizace krevního oběhu
• posílení a zlepšení imunitního systému
• urychlení látkové výměny a detoxikační procesy
• abezpečení harmonizace vegetativního nervového systému

D

oc. RNDr. Elena Ferencová